Symbolický význam ovoce

Především ovocné stromy byly díky svému pravidelně se střídajícímu sezónnímu „umírání" a obrození od pradávna vnímány jako ženský symbol úrodnosti země. Z tohoto základu vychází také pojetí stromu jako symbolu věčného života, které je společné několika světovým náboženstvím.

Hned po vinné révě, která má zásadní symbolický význam pro evropskou kulturu z hlediska křesťanské tradice i starověkých mýtů, následuje jabloň a její plody. Zlatá jablka se objevují již v jedné ze starořeckých bájí o Herkulovi, kdy tento hrdina získal plody z jabloně střežené hadem Ládónem, která rostla v zahradě „dcer noci" Hesperidek. Zlaté jablko z téže zahrady s nápisem „Té nejkrásnější" se stalo předmětem sporu mezi bohyněmi Hérou, Athénou a Afroditou, jež na Diův podnět rozsoudil trojský princ Paris. Jablka jsou také atributem Venušiných služebnic tří Grácií, objevují se rovněž jako jeden z hlavních motivů v antické báji o Atalanté a Hippomenovi.

Za jabloň bývá tradičně považován také „strom poznání dobrého a zlého", který rostl v rajské zahradě Eden a jehož plody navzdory božímu zákazu okusili Adam a Eva. V Bibli se ovšem nepraví nic o tom, jaké konkrétní plody tento strom nesl, takže jeho ztotožnění s jabloní je pouhou invencí středověkých umělců. Některými historickými prameny je za biblický strom poznání považována hrušeň, nebo dokonce třešeň. Nicméně jablko jako symbol dědičného hříchu bylo vnímáno také jako jeden z atributů Krista jako Spasitele lidstva. V tomto smyslu také symbolizuje svět a přeneseně se v provedení z drahého kovu stává říšským jablkem – jednou z insignií středověkých panovníků.

Jablka jsou atributem jedné z nejuctívanějších světic středověku, sv. Doroty, která v roce 303 zemřela mučednickou smrtí poté, co odmítla zříci se křesťanské víry. Podle legendy ji cestou na popraviště písař Theofilus uštěpačně požádal, aby mu poslala jablka ze zahrady svého nebeského ženicha (tj. ze zahrady Kristovy). Po Dorotině smrti se mu zjevilo dítě a předalo mu košík s těmito plody, což způsobilo Theofilovo obrácení na křesťanství.
Z hlediska křesťanské lidové zbožnosti má symbolický význam také další ovoce. Například třešeň je prý stromem, pod nímž odpočívala svatá Rodina na útěku do Egypta. Třešeň tehdy sama sklonila větve, aby nabídla své plody k občerstvení Panně Marii a malému Ježíškovi. Rostlinou s mariánskou symbolikou, vyjadřující pokoru, skromnost a dobré skutky, je i jahodník. Jeho trojčetný list je zároveň odkazem na Nejsvětější Trojici. Podobně švestka (slivoň) byla díky svým vlastnostem považována za symbol stálosti jako jedné z křesťanských ctností.