Ždánice

První písemná zpráva je z listiny krále Přemysla Otakara II., který ves s příslušenstvím daroval ve 3. čtvrtině 13. století sedleckému klášteru. Král Václav II. v roce 1305 tento dar potvrdil. 18. června 1358 je prodával Dietrich z Portic do majetku kláštera v Klášterní Skalici. Na konci 14. století byla opuštěna vesnice kolem kostela a z neznámých příčin přesunuta na dnešní místo. V roce 1452 je král Jiří z Poděbrad připsal do majetku Kouřimi. V roce 1470 byl ze Ždánic do Kouřimi vybudován vodovod, který přiváděl vynikající vodu z okolních lesů do města. Až po bitvě na Bílé hoře prodala královská komora v roce 1623 Ždánice knížeti Karlovi z Lichtenštejna, který je připojil k černokosteleckému panství. Díky chráněné poloze zůstala ves ušetřena drancování v období třicetileté války, přestože okolní obce byly válečnými událostmi dotčeny. Z rodu Lichtenštejnů vyniká především vévodkyně Marie Terezie Savojská. Lichtenštejnům pak Ždánice i některé sousední obce patřily až do roku 1850, kdy byl zrušen celý systém patrimoniální správy.

Nad dnešní obcí se v raném středověku (8. – 10. století) rozkládalo slovanské hradiště. Ostrožnu oválného tvaru o celkové rozloze 10 ha obklopoval po celém obvodu zdvojený val s příkopem. Opevnění zaniklo kolem roku 1840 při stavbě silnice, která hradiště dodnes protíná. Hradiště dosud nebylo archeologicky prozkoumáno. Při rozvážení valů na severní straně, když byla budována nová obchvatová silnice, byla nalezena raně středověká keramika z 9.–10. století a v katastru obce bylo odkryto několik slovanských kostrových hrobů s keramickými nádobami z 10. století.

Nejvýznamnější památkou obce je bezesporu kostel sv. Havla, zvaný „Na poušti". Kostel je zřejmě románského původu. Prokazatelně existoval v první polovině 14. století (1358), kdy byl farním. Opravován byl v roce 1629, kdy se stal filiálním kostelem kouřimské farnosti, a v této době je zde doložen pobyt poustevníka. Důkladně byl kostel přestavěn v 18. století a do dnešní podoby byl upraven v roce 1888 (zřejmě zcela nový presbytář). Věž získala současnou podobu po opravě v roce 1903 a je také ve svém jádru jedinou původní částí středověké stavby. Zařízení kostela pochází z roku 1890, hlavní oltář zhotovil řezbář J. Stoklasa st. z Jičína.

V bezprostředním sousedství Ždánic leží jedno z nejstarších a nejpozoruhodnějších českých středověkých měst, královské město Kouřim. Ze zdejších pamětihodností zmiňme skanzen (Muzeum lidových staveb), ležící mezi Ždánicemi a Kouřimí. Nosným programem je zde prezentace základních regionálních typů lidové architektury z území středních, východních a severních Čech. Skanzen je také dějištěm častých národopisných pořadů. Z dalších kouřimských památek je to např. unikátně dochované opevnění s Pražskou bránou (od roku 1995 národní kulturní památka), Muzeum Kouřimska, a především kostel sv. Štěpána. Tento chrám je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika a je velmi cennou ukázkou raně gotické architektury. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě. Pod presbytářem se nachází raně gotická krypta sv. Kateřiny s hvězdicovou klenbou vyzdobenou nástěnnými malbami z počátku 15. století, které znázorňují Ukřižování, výjevy z legendy sv. Kateřiny a anděly hrající na středověké hudební nástroje. Ke kostelu patří samostatně stojící renesanční zvonice, která je pozoruhodná tím, že zvony jsou upevněny srdcem vzhůru.
Nedaleko Ždánic leží také kouřimské předměstí Molitorov, které bylo od roku 1838 sídlem významné podnikatelské rodiny Veselých, jejímž přičiněním celé široké okolí až do poloviny 20. století zažívalo období velkého hospodářského rozkvětu. Vedle proslulé cihelny zde rodina Veselých zřídila továrnu na výrobu marmelád a kandovaného ovoce, naprosto mimořádný věhlas získaly zdejší ovocnářské školky. Sídlem rodiny Veselých byl zdejší zámeček, založený po roce 1805 hejtmanem Kouřimského kraje Václavem Cavrianim. V letech 1908–1911 byl na objednávku Jaroslava Veselého zámeček přestavěn podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče.

Na rozdíl od sousedního Molitorova a Kouřimi nesahá ovocnářská tradice Ždánic hlouběji do minulosti. Jako v jiných vesnicích na Kouřimsku a Českobrodsku i zde na jednotlivé selské a chalupnické usedlosti navazovaly menší či středně velké zahrady s výsadbami ovocných stromů. Rozlehlejší ovocný sad, který byl v minulosti v majetku záduší a ve správě vrchnosti, obklopoval o samotě stojící kostel sv. Havla se hřbitovem. Pole v okolí vesnice byla vesměs využívána k pěstování obilí, nacházely se zde i louky, pastviny a poměrně rozsáhlé lesní porosty.