Nejstarší ovocné odrůdy v Polabí

Tyto jabloně dorůstaly značné výše a ve zdejších sadech byly obvyklé až do poloviny 19. století. Další v pramenech zmiňovanou odrůdou bylo Jablko granátové nebo zrnaté, které se vyznačovalo nápadnou červenou barvou a řehtajícími jádry. Dnes je bohužel není možné bezpečně ztotožnit se žádnou se známých odrůd. Velmi oblíbenou odrůdou bylo Jablko vinné, označované také jako „Vejlímek". Jednalo se zřejmě o původní český druh, vzniklý ve středověku a pěstovaný ve zdejších zahradách ještě na přelomu 19. a 20. století. Od poloviny 17. století máme v tomto regionu doklady o pěstování Míšeňských jablek, která náležela k nejvíce ceněným odrůdám – navzdory názvu pravděpodobně českého původu. V 18. století se pak další oblíbenou odrůdou jablek stalo Panenské české, s nímž se bylo možné setkat ještě před půl stoletím v mnoha zdejších zahradách. Soupisy odrůd jabloní, pěstovaných na Kouřimsku a Českobrodsku v první polovině 19. století, dále uvádějí Malvazinku českou, Soudečky, České růžové nebo Libernáče.

Hrušní je v nejstarších písemných pramenech uváděno množství druhů, například Kdulky (podle podoby s plodem kdoule), Kuželatky, Zimnatky, Kamenné a velmi oblíbené letní hrušky Zelinky. Řada z nich se ve zdejším regionu objevovala ještě v polovině 20. století, stejně jako hrušky Hnilice a Červinky, jejichž potomky dodnes najdeme růst planě na některých odlehlých mezích. Ve všech případech se jednalo o velmi vzrůstné exempláře, které bývaly dominantou místních venkovských zahrad i dvorů. Z dalších odrůd hrušní, připomínaných v první polovině 19. století, můžeme uvést například Krvavku, Medovku, Jakubku, Čáslavku a zvláště oblíbenou a ceněnou Bergamotku (místně zvanou též „Pargamentka").

Švestky a slívy byly zvláště na Kouřimsku velmi rozšířeny a jejich plody dosahovaly mimořádné kvality. Na prvním místě se jednalo o Domácí švestku, především o její typ zvaný Kouřimská švestka. Dále to byla Karlata nebo „Karlátka" a Špendlíky. Předkové těchto odrůd, jejichž rozdílnost je v dobových písemných pramenech velmi obtížné postihnout, zřejmě na území našeho regionu rostly už v 15. století. V první polovině 19. století zde bylo známo již velké množství odrůd švestek a slív, z nichž můžeme jmenovat Srpnovou, Vlašskou, Šidlovku, Modrou renklodu, Vzácněnku a Kropku. Hojně byly pěstovány také třešně a višně. V nejstarším období se jednalo o planou třešni Ptáčnici, ale v 19. století zde známe již řadu odrůd – z třešní například Tatarku, Volouvratku, Syrnici, Perlovku, Voskovku neboli Smrtku, z višní pak Sladušku, Cikánku nebo Plazivku.

Vzácněji se na Kouřimsku a Českobrodsku v minulosti pěstovaly také broskve a ještě méně meruňky, jejichž odrůdy nejsou v pramenech konkrétně uváděny. Až do 18. století nebylo v tomto regionu neobvyklé ani pěstování vinné révy. Vinice ležely například v blízkosti Úval, Škvorce a Českého Brodu, nebo na pozemcích řádu cisterciáků v Klášterní Skalici. Tuto zaniklou tradici připomíná také název Vinný vrch, kterým je označováno návrší mezi Bošicemi, Hradenínem a Pobořím. Konkrétní odrůdy révy, které byly na těchto vinicích pěstovány, bohužel rovněž neznáme.