Vitice

Jednu část obce i s tvrzí držel Mikuláš z Lipan a po jeho smrti jeho dědic Mikuláš Vrbík z Tismic. Později se tento díl dostal do rukou rytířů Mírků ze Solopysk, a pak byl roku 1623 připojen k černokosteleckému panství. Několik vitických usedlostí, zakoupených panem Slavatou z Chlumu roku 1482, již součástí černokosteleckého panství bylo. Kostelecké dominium od roku 1558 držel rod Smiřických ze Smiřic (dva dětští příslušníci tohoto rodu byli dokonce ve Viticích pohřbeni), od roku 1620 pak Albrecht z Valdštejna, který uvedené panství prodal v roce 1623 knížeti Karlovi I. z Lichtenštejna. Z tohoto rodu vyniká především vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna. Lichtenštejnům pak Vitice i všechny sousední obce patřily až do roku 1850, kdy byl zrušen celý systém patrimoniální správy.

Jihovýchodně od vsi nad přítokem Bylanky stávala na ostrohu tvrz. Toto místo je dodnes označováno pomístním názvem „Na Hrádku". Byl zde proveden nedestruktivní výzkum J. L. Píče, který potvrdil, že tvrz byla chráněna příkopem a valy. Na tomto místě nebyl ovšem proveden archeologický průzkum, který by lokalitu přesně datoval, může se tedy jednat i o zbytek slovanského nebo pravěkého hradiště.

Dnes Vitice spravují i další vsi: samotu Ledce, obce Hřiby, Chotýš, Močedník, Lipany a Dobré Pole. Nejvýznamnější pamětihodností je bezesporu kostel sv. apoštolů Šimona a Judy. Původně raně středověká stavba z počátku 13. století byla zcela přestavěna kolem roku 1380. Původně měl kostel dvojlodní síňovou dispozici (v oblasti středních Čech velmi vzácnou) s polygonálně zakončeným presbytářem a boční kaplí sv. Kateřiny. Po těžkém poškození v době třicetileté války (kolem roku 1640) byl kostel za vlády knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna v 60. letech 17. století raně barokně opraven, přičemž byla v roce 1654 odstraněna klenba dvojlodí, včetně příslušných podpěr i všech architektonických detailů a nahrazena raně barokním kazetovým malovaným stropem od černokosteleckého truhláře Jiříka Matesa.

Po roce 1687 byla přistavěna k západnímu průčelí hranolová věž, v jejímž zdivu byla druhotně použita řada románských a gotických architektonických prvků z původní svatyně. Při barokní opravě kostela v roce 1773 došlo ke zboření kaple sv. Kateřiny a přistavění zákristie. V letech 1853 až 1860 došlo k překrytí barokního stropu, odstranění původních renesančních náhrobků rodiny Smiřických a Mírků ze Solopysk a stavbě předsíně. V presbytáři byly roku 1995 pod mnoha pozdějšími nátěry objeveny nástěnné malby z konce 14. století. Kostel je vybaven cenným barokním mobiliářem, z něhož vyniká hlavní oltář z roku 1665 s plastikami sv. Václava, Ludmily, Štěpána a Vavřince (jedna z nejcennějších památek raného baroka na Kolínsku) a dva boční oltáře z roku 1750, přenesené do Vitic ze zrušeného klášterního kostela sv. Máří Magdalény v Českém Brodě, které zdobí čtyři obrazy kapucínských světců. Součástí kostelního areálu je unikátní polodřevěná zvonice z 16. století.

V sousedství Vitic se 30. května 1434 odehrála známá bitva u Lipan. Na památku zdejších padlých bojovníků byla mezi Viticemi a Lipany v roce 1881 vztyčena pamětní mohyla Prokopa Holého a o několik let později (1896) došlo ke vzniku Podlipanského muzea v Českém Brodě. Po mnoho let od roku 1870, každoročně v den výročí bitvy, směřovaly na bitevní pole pamětní průvody lidu.

V minulosti bývalo na území Vitic pouze několik nevelkých ovocných sadů, které navazovaly na místní selské usedlosti. Zcela jiná situace ovšem byla v případě vrchnostenského dvora v sousední osadě Hřiby, kde se již v raném novověku nacházely dvě mimořádně rozlehlé zahrady s výsadbou ovocných stromů, které zabíraly celé dvě třetiny plochy této vesnice. Připomínkou staré ovocnářské tradice tohoto místa je také více než dvě stě let stará hrušeň rostoucí u silnice ve směru na Bylany a Český Brod severozápadně od Hřibů. Jedná se o 16 m vysoký strom s obvodem kmene téměř 4 m. Hrušeň je chráněna státem jako památný strom. Jde o pozůstatek alejí ovocných stromů, které byly podél cest severně od Hřibů vysázeny na přelomu 18. a 19. století. Tyto aleje se pravděpodobně skládaly z výsadeb hrušní a švestek.