Ovoce v jídelníčku našich předků

Ve středověku a raném novověku byly nejrozšířenější ovocné kaše z jablek, hrušek, švestek, třešní nebo višní, broskví, meruněk, kdoulí, malin, ostružin, jahod a šípků. Kaší bylo několik druhů. Při přípravě černé kaše se jablka uvařila v pivu, poté se hmota smíchala s opečeným chlebem uvařeným v medu, přidávaly se rozinky, mandle a různé koření. Základem žluté kaše byla jablka podušená na másle, k nimž se přidalo sladké víno, nastrouhaný bílý chléb, med a koření. Bílá kaše se připravovala z jablek osmažených na másle, k nimž se přidal ušlehaný bílek a cukr. Zelená kaše se zhotovovala z pečených, a potom ve vodě vařených jablek, bílého nechmeleného piva, vajec, višňových jader a zelené petržele, jitrocele a šalvěje. Tato kaše se sladila medem, kořenila pepřem a sypala mandlemi. V postním čase se do ovocných kaší místo vajec přidávala pouze mouka.

Hrušky se v minulosti s oblibou nadívaly. Část se jich rozkrájela na čtvrtky, oloupala a uvařila, druhá část se posekala. K posekaným se přidal med, květy černého bezu a růží, hřebíček a zázvor a vše se podusilo. Uvařené rozčtvrcené hrušky se obložily dušenou hruškovou kaší, obalily se v těstě a na mírném ohni osmažily.

Velmi častý byl zvyk přidávat ovoce k pečenému či vařenému masu. Podobně jako při přípravě jiných pokrmů se nejčastěji používala jablka. Oblíbená byla zvláště ke slepici, ale i ke zvěřině, rybám a rakům. Také zvířecí mozeček se míchal s jablky, vejci, moukou a kořením, a poté se pekl na rožni. Ze zvěřiny se jablka obvykle přidávala ke koroptvím, veverkám, zajícům a k srnčímu, jelenímu a kančímu masu. Jablka bývala také součástí pokrmů ze štik a kaprů. Hrušky se uplatnily především při přípravě ptáků a omáček k nim. Obvykle byly přidávány do nádivek. Švestky se nejčastěji používaly vařené, dušené a smíchané s vínem. Byly vhodné pro přípravu černých omáček, užívaly se při přípravě skopového a vepřového masa, slepic, veverek a srnčího či jeleního masa. Švestky se často nahrazovaly třešněmi nebo višněmi.

Uvedené způsoby použití ovoce byly samozřejmě obvyklé především ve šlechtických a měšťanských domácnostech. U venkovského obyvatelstva byl způsob přípravy pokrmů mnohem jednodušší. Například se v něm vůbec neobjevovala (či spíše neměla objevovat) zvěřina, jejíž lov byl přísně hájeným privilegiem vrchnosti. Ovoce tedy bylo především součástí kaší a vařených či pečených moučných pokrmů. K nim náležely různé šišky a knedlíky vařené v páře, které se nejčastěji plnily švestkami, třešněmi, jablky, meruňkami nebo lesními plody. Švestky a slívy byly také obvyklou náplní buchet, které se nosily jako jídlo na pole v době žní. Čerstvým ovocem nebo povidly se plnily také různé koláče a záviny, na Kouřimsku a Českobrodsku byla povidla nepostradatelnou součástí lívanců a vdolků.