Dobré Pole

V roce 1384 je doložen místní rod „z Dobrého Pole" – nejprve rytíř Matyáš a po něm Jan. V roce 1417 panuje v obci Hlaváč z Nemošnic, jehož dcera Dorota se roku 1464 provdala za Slavatu z Chlumu a tuto ves dostala věnem. Roku 1482 tak bylo Dobré Pole natrvalo připojeno k černokosteleckému panství. To bylo roku 1558 prodáno rodu Smiřických, kteří o něj přišli za účast na protihabsburském povstání. Roku 1623 je jako konfiskát koupil Karel z Lichtenštejna. Z tohoto rodu vyniká především vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna. Lichtenštejnům pak Dobré Pole patřilo až do roku 1850, kdy byl zrušen celý systém patrimoniální správy.

V centru obce se nachází bývalý Knížecí dvůr. Původně středověký dvůr ze 14. století, který náležel k místní tvrzi, byl barokně upraven Lichtenštejny, jeho současný vzhled je výsledkem úprav v 19. a 20. století. Ve východní části dvora stála až do barokní doby původní středověká tvrz Hlaváčů z Nemošic, připomínaná v roce 1417. Poslední zprávu o tvrzi podává popis z roku 1677 v Urbáři černokosteleckého panství. Tehdy to byla dvoupatrová budova, v přízemí s klenutou dlážděnou síní, ratejnou, kuchyní, komorou, dvěma zděnými konírnami a dvěma sklepy. V prvním patře byly čtyři komory, sklep, kuchyňka, panská světnice a zděná komora. Ve druhém patře byla klenutá místnost a nad ní osmiboká věž. Celý objekt, krytý šindelem, byl ohrazen valem s parkánem a pavlačí do tří stran a chráněn příkopem, napájeným z vesnického rybníka.

Uprostřed vesnice se také nachází obecní, později soukromá kovárna z roku 1850. Málo známou skutečností je, že se jedná o jedinou dochovanou technickou památku tohoto druhu na Kolínsku.

V centru obce také najdeme chráněný strom – tzv. „Slovanskou lípu", zasazenou už v polovině 17. století. Vysoká je 25 metrů, obvod kmene činí 527 cm. V koruně je strom svázán lany, větve jsou ošetřeny, rozvětvuje se z jednoho bodu na tři hlavní části. Název „Slovanská lípa" získal strom v 19. století.

Nedaleko stojí novogotická zvonička z 2. poloviny 19. století. Na zdejším hřbitově pak stojí původní památeční kříž z roku 1898, vztyčený k 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Na současný hřbitov byl přenesen v roce 1924 z původního místa na východním okraji obce (směrem ke Kouřimi).

Za zmínku rozhodně také stojí pamětihodnosti sousední vsi Chotýš. Najdeme zde dřevěnou zvoničku z 1. poloviny 19. století, a především unikátně zachovanou Belzovu chalupu čp. 10. Je to roubený omítnutý dům „v kožichu" z doby před rokem 1764 (schematicky je zakreslena na prvním vojenském mapování). V nedaleké osadě Sedliště najdeme ještě pozůstatek další roubené chalupy z konce 18. století.

V Dobrém Poli a v Chotýši se v minulosti nacházely většinou malé až středně velké ovocné sady, které byly součástí jednotlivých selských a chalupnických usedlostí. Větší zahrady byly pouze součástí areálu Knížecího dvora v Dobrém Poli (dvě zahrady západně a východně od něho) a dvora v osadě Sedliště nedaleko Chotýše. Zemědělská půda v bezprostředním okolí obou vesnic sloužila jako pole pro pěstování obilí a pastviny. Teprve v první polovině 19. století byla podél cesty z Dobrého Pole do Vitic založena menší alej ovocných stromů, která se zřejmě skládala z výsadeb jabloní. Připomínkou místní tradice zpracování ovoce jsou skromné archivní doklady o provozu dobropolské výrobny likérů Františka Erbena z 20.–40. let 20. století. Významné využívání zemědělské půdy pro pěstování ovoce se v katastru Dobrého Pole datuje až od 70. let 20. století.