Obce a města

Název Vitice pochází od pojmenování „vsi lidí Vítových", což znamená, že ji buď založil nějaký Vít, nebo že byla v majetku někoho tohoto jména. Vitice jsou písemně doloženy teprve v registru papežských desátků roku 1352, ačkoli je obec mnohem starší. Vesnice byla ve středověku rozdělena mezi několik majitelů.

Pozoruhodný název obce Tlustovousy a jeho vznik si odborníci vysvětlují tak, že zde skutečně ve středověku měli žít muži s „tlustými", tj. bujnými, vousy. Tento rys byl pro jejich přespolní sousedy natolik příznačný, že začali zdejší obec nazývat Tlustovousy, stejně jako např. Žabonosy jsou obcí lidí s „žabími" nosy.

Obec Přišimasy se dnes skládá ze tří částí, kdysi samostatných obcí. Už v polovině 15. století byly však všechny tři obce spojeny do jedné a pojmenovány Přišimasy po nejbohatší vsi.
Přišimasy jsou poprvé písemně doloženy k roku 1309, kdy je vlastnil Jaroš z Přišimas, v polovině 15. století daly Přišimasy název celé trojaglomeraci.

Název Kšely se odvozuje od slovesa kšíti, což znamená kýchati. Mělo tedy jít o ves Kšelů - lidí, kteří kýchali. V minulosti byla obec rozdělena na dvě části – Horní a Dolní Kšely, které měly své majitele. Vesnice jsou rozděleny říčkou Šemberou, Dolní Kšely se nacházely na levém břehu, Horní Kšely na pravém.

Název obce vyjadřuje kvalitu zdejší půdy. Vesnice je poprvé zmiňována roku 1327 v listině Jana Lucemburského a patřila pravděpodobně královskému městu Kouřim. Roku 1346 náležela staroměstskému měšťanovi Mikuláši Rokycanskému z Okoře.

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1316, kdy je doložena část vsi patřící pražskému arcibiskupství. Tato část vsi se později stala součástí panství Poděbrady a od roku 1532 byla součástí škvoreckého panství. Druhou část vsi, která byla také v majetku církevních hodnostářů, pronajal v roce 1418 Konrád z Vechty drobným šlechticům.

Název osady Bříství vznikl údajně ze staročeského břiestie (břiestvie), resp. ze slova břest, což bylo staročeské pojmenování stromu jilmu. Bylo tak tedy označováno místo, kde rostly jilmy.

Antonín Profous vysvětluje vznik názvu městečka Plaňan jako odvozeninu od substantiva pláně nebo planina, což znamená, že zdejší lidé žili na pláni nebo na „planých" polích. Až do 17. století se také běžně objevuje jiná obdoba názvu městečka, a to „Plaňasy". Jedná se o pozůstatek vymřelého tvaru 6. pádu ve staré češtině, kdy tvar Plaňas znamená „v Plaňanech".

Původ názvu obce se obecně odvozuje od středověkého osobního jména Ždán, což znamená, že tato ves náležela nějakému Ždánovi, nebo že ji založil někdo s tímto jménem.
Přesné datum založení obce není známo, zřejmě však vznikla v podhradí slovanského hradiště z 10. století.

Tato obec má nesmírně zajímavý až kuriózní název. Sice by se mohlo zdát, že je odvozen od spojení „nosit žáby", stejně jako např. drvoštěp, nicméně prof. Antonín Profous vysvětluje jeho vznik tak, že se obyvatelé okolních vsí zdejším posmívali, že mají žabí nosy – stejně jako v případě vsi Žabokrky u Strakonic.